Veronika o sobě

O čtení a psaní

tata kniha

Inspirace, které jsem se dlouho bránila

Od útlého mládí mi byla vštěpována láska ke knize. V bytě jsme žili nevelikém, přesto se tam vměstnalo několik knihoven plných titulů různého žánru i kvality. Hodně dlouho jsme se se sestrou bavily tím, co dovede udělat z  knihy náš táta v zájmu údajného zpřehlednění.

Sestra se možná směje dodnes, já už ne. Svou metodu vám ukazovat nebudu, ale v mnohém se od uvedené ukázky neliší.

Každopádně už vím, že pokud chci zpracovat kvanta textů, moc dalších variant se nenabízí.

Od servírky ke gorilám – jak jsem se vzdělávala

Své okolí jsem odzbrojila velkým životním rozhodnutím. V 15 letech jsem opustila osmileté gymnazium s tím, že se budu živit jako číšnice v hospodě 4. cenové kategorie. Vyjednávání s rodiči bylo zakončeno dohodou, že půjdu na střední odbornou školu a pak se uvidí. Inu měla jsem později co dohánět.

Nakonec jsem si dopřála i vysokou školu.

FHS UK Studium humanitní vzdělanosti – tvrdý dril v podobě neustálého čtení a sepisování prací jsem proklínala a nazývala všelijak. Teď jsem ale ráda.

FAPPZ ČZU Zootechnik zájmových chovů zvířat – doplnila jsem si tolik potřebné přírodovědné znalosti a studovala s radostí. Byl to prostě obor pro potěšení.

Komunikace, porod a co dál?

Na mateřskou jsem nastupovala jako specialista komunikace. A pak se vše zvrtlo. Rodičovská pro mě byla obdobím neuvěřitelného růstu.

Doplnila jsem si další vzdělání.

  • Ženy umí podnikat – ekonomika, právní aspekty podnikání, marketing, bylo toho vážně hodně.
  • Koučink – učila jsem se pomáhat ostatním s nezkrotnými myšlenkami.
  • Administrátor projektů – stvrzeno zkouškou v rámci národní soustavy kvalifikací.

Pracovala jsem.

  • V oblasti prodeje reklamy, což hodnotím jako neskutečně přínosnou zkušenost – zkuste prodávat něco, co vlastně není moc užitečné.

Vytvářela jsem nové organizace.

A psala jsem, četla jsem, předávala jsem znalosti, konzultovala řadu podnikatelských projektů. Zkrátka jsem se nenudila.

Co byste o mně vědět neměli

Do psaní se někdy musím usilovně nutit. Když už zasednu, tak to jede samo, ale zasednutí leckdy trvá.

Jedenkrát v životě jsem získala ocenění na literární soutěži. Ovšem vůbec nebylo za literární tvorbu.

A teď můžete číst pěkně odshora. I ve zbývajícím textu najdete zajímavé informace.

Comments are closed